Kroužkovat tak mláďata! To by byly zajímavé výsledky. Mám jich kolekci z 80. let, kdy jsem hnízda hledal, měl jsem na to čas. Teď si to možná zase budu muset brzy zopakovat kvůli jistému projektu.
Pár slavičích výrostků v červnu chytím, ale opravdu tak do pěti. I vloni jsem chytil dva kropenaté sourozence na jednopárové lokalitě Dolní Bousov – Zahrádky. Oba do sklopky. No a dnes jednoho z nich mám odečteného. Bude to samička a usadí se asi na lokalitě Dolní Bousov – splav Červenského rybníka (1km SZ). Už ji tam jeden borec balí. Takhle nám dospěla.
Zajímavostí je celkem tmavý zobák, ve Španělsku by už podle něho možná věk vystrkali dost vysoko. My v Česku ale víme, že jí není ještě ani rok. Velké peří má původní z hnízda i s některými krovkami křídel. Jedna je vidět i tady na obrázku. Bylo jich v řadě sedm – tedy pelichací předěl posunutý dost hluboko.
Je obdivuhodné u mladých slavíků, že trefí domů! Dobře si museli kraj před odletem nastudovat, umět přežít v neznámém zimovišti a zjara to pak nad setmělým Bousovem zabrzdit. Co my víme, jak všemožně si na cestách pomáhají.
A ještě jeden postřeh:
Byl jsem dnes u splavu v tom skvostném, jabloněmi provoněném máji, docela za klauna. Je tam slavík, zpívá podezřele dobře, sklopky ho asi dost pobavily, jako v letech předešlých. Možná si z toho dubu říkal: „Měl by ten Kverek vyměnit aspoň tu hloupě zelenou motyčku, jestli chce držet naději“.
No a taky to nemusí být on. Do dalekohledu ho vůbec nedostanu, motat se tam bude ještě asi nedávno označený starší samec a ještě jeden, kterého jsem v čase obhajování míst pružně dopočítal. Uvidíme, jak to dopadne. Nechám je všechny zasnoubit a pak natáhnu úplně stranou u splavu. Zaletuje tam k ledňáččí stěně, právě tam oba rybaříci byli na rybách. Jen se bojím kvůli těm zparchantělým norkům, aby je v břehu nevyhmátli. Máme to ale starosti, co? Na rozkvetlým Petříně se dneska líbají páry na rekord a my se tu hrabeme v peří…
