Nejtmavší podezřelý

Žádné komentáře u textu s názvem Nejtmavší podezřelý
Tohoto jedince jsme tu už před pár dny měli. Je to slavík, který se tak trochu vymyká zažité představě o křížencích, ale podle zdokumentovaného křídla to slavík tmavý – zdá se – není. Bohužel nebyla možnost provést na tomto jedinci analýzu DNA, bylo by to zřejmě zajímavé.
Nejprve pár slov k odchytu
Pták byl chycen 22. května 2010 před polednem v oblasti červenské kosy, která byla v tom čase i s přilehlými vrbinami zavodněna. Chycen byl sklopkou v místě hnízdění klasického páru slavíků obecných, nijak se hlasově neprojevoval před tím, ani po odchytu. Kloaka umožňovala určení samce – ovšem, zda se nějakou formou na hnízdění podílel, nelze s jistotou říci. Když za pár dnů přijeli specialisté, chytit se jej v místě nepodařilo.
K identifikaci
Nebudu jmenovat, čím vším upomíná na slavíka tmavého – zmíním spíš, v čem se liší.
Podíváte-li se na projekci ručních letek, je na nich patrný větší oblouk, než u slavíka tmavého.

Nabízím dvě křídla – první diskutované a druhé pravého slavíka tmavého.
Podívejte se na 2.RL, na její celkovou délku a promítnutý poměr v hrotu křídla vůči 4.RL. Tam je ten největší rozdíl. Tvrdím, že slavík není jednoznačně zařaditelný, kolegové v Německu mají velmi zajímavá „křídla“ F2 kříženců (potomků z následného křížení hybridního samce a té či oné samice), která se až na drobnosti již „vrací“ k jednomu ze základních druhů. Tam bych hledal odpověď pro tohoto jedince a zvykejme si, že nebudou bez testů všichni slavíci zařaditelní jednoznačně. Vzpomínám si na jedince z minulého století mé specializace, kteří už tehdy byli všelijak „podezřelí“. Pravdou ovšem je, že to bylo v časech, kdy u nás, ale ani jinde, mnoho poznatků nebylo. Inu, pustili jsme z ruky řadu zajímavých slavíků bez toho, aniž bychom více hledali.
Slavík – dnes představovaný, má dobře zřetelný lem na spodních krovkách ocasních, ale k němu kolegové uvádějí značnou variabilitu.
Pánové v Německu dále pracovali se znakem na špici 3.-4.RL, kdy slavík obecný má vnitřní prapor (stejně jako ještě i u 2.RL) nápadně zúžen zářezem (ověřeno na českém materiálu), kdežto slavík tmavý má tento úkaz pouze u 2.RL (ověřeno u českého materiálu). Křídlo diskutovaného slavíka – hybrida(?) má ona zúžení patrna i na tak špatné fotografii, kterou jsem nabídl. Utíká tím tedy z představy o slavíku tmavém. Konečně! (Patrné na vrchní fotografii).
Vím, že to už zavání téměř „alchymií“, ale ono nám v tom hledání nic jiného nezbude. Uvažte se mnou – proč nikdo dávno nepodezíral hybridní slavíky v českomoravskoslezských sklopkách a sítích, když tam museli poskakovat a viset? Popsaná kombinace znaků není v terénu zrovna nic, co by na člověka zařvalo a praštilo ho přes ruce, kdyby chtěl ryšavce pustit. Sám jsem se k tomu velmi dlouho propracovával v čase, kdy návody a schémata či dokonce fotky chyběly a odvážněji laděné verdikty pak i o něco později byly zpochybňovány. Dnes se směji prvním mým článkům o „možných“ křížencích, je totiž nad slunce jasné, že jimi opravdu byli! Sám si můžu za vibrující kolena, kdybych už tenkrát „vletěl“ poctivě do smíšeného páru u Koprníku a ohlídal si rozlítaná mláďata, postupoval bych dál jistě delšími kroky. Ale konec konců, mohu být rád (při své povaze), že mne štěstěna chytla za límec (když už se na to nemohla dívat) a klepala se mnou tak dlouho, až jsem se odvážil. Dnes má naše ornitologie šanci zkoumat slavíky rovnocenně s těmi nejvyspělejšími znalci kolem.
A když už jsme došli až sem, zajímalo by mne, co se může dít na východě Slovenska? Velmi tajemná ta oblast východního překryvu musí být!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.