Slavík od Žehuně

Žádné komentáře u textu s názvem Slavík od Žehuně
7. srpna jsme se sešli pod vrbami Žehuňského rybníku, kde ornitologové řadu let provádí své výzkumy. Místo je to zvláštní. Podél hranice rezervace se prohání vlaky po oblýskaných kolejích a hučí dálkami, hned vedle v nedozírných rákosinách stejnými dálkami šumí křídla ptáků. Tam je pravý ráj kroužkovatelů.
Žehuňské slavíky mám v pelichání „načteny“ právě od dráhy z sušších stanovišť. I teď jsem se vydal zmonitorovat úsečku: kemp – nádraží a „udělat přítomnost“. Ohlášeni byli dva a vznikla tak šance předvést kolegům pelichání slavíků „na živo“. Však mne hned zkraje také upomínali.
V třetí kontrole se to povedlo, chytil se slavík, kterému do odletu zbývají zhruba dva dny.
V zápisu to vypadalo takto: 4.-5 LL dorůstá; 1.-3. RL dorůstá; 6 pár RP dorůstá – vše ostatní vyměněno.
Slavík je významný i z jiných důvodů. Jednak byl okroužkován již dříve a archívy vědí, že jej chytil Mirek J. (5.května 2009) na prvním z nedalekých punktů. Slavičí sameček byl podle kroužkovatele dvouletý. Vím, že se kluci na blog při nejbližší příležitosti připojí a tak jim vzkazuji:
Předkládám důkaz, že se někteří slavičí kroužkovanci vrací i na Žehuň, přestože vám se daří chytat spíše ptáky nové.
Dokazuji též, že dvouletý pták (nyní čtyřletý) se může v místě zástihu usadit (v místě narozený?) Rovněž dokládám, že „z těch pár slavičích brk“, která tam v konci léta ještě zůstávají a dosud nezmizela, je to právě samec, prodlévající na lokalitě déle.
Ukazuji též, že způsob monitorování „neviditelných“ a „neslyšitelných“ letních slavíků poměrně dobře funguje, že se mé ornitologické snažení postaralo o průlom v jejich hledání i získávání dat. A dodávám, že křídlo „žehuňského“ slavíka je nejméně stým pelichajícím a nafoceným a že se přiřadí k materiálu, z něhož vzejde podrobná studie.
A taky jsem rád, že se narodil zážitek, jehož díl jsem si odvezl na prahu noci od Žehuně i já. Byl veden veselý spor o číslo kroužku (i já jsem totiž tušil doma sérii „N 557“, ta však končila číslem 300). Tento má (jak vidíte) koncovku o 55 vyšší.
Retrap je zajímavý i přítomností bílých pírek na pravém křídle (jedno zvláštně trčelo z křídla a bylo vzrůstem delší). Zajímalo by mne, zda kroužkovatelé tento jev registrovali, nebo se objevil až po první kompletní výměně peří v létě roku 2009. Mohl pochopitelně i později.
Na „Žehuni“ v kroužkovacím kempu kroužky tradičně opravdu „chrastí“. Ptáků se chytá hodně, místo leží v lůnu staré migrační cesty, ukázaly to i břehule z mladoboleslavských Obrub.
Před deštěm v loukách létali velcí temní okáči, až když se po první přepršce schovali, tušil jsem, že s vodou bude hůř – a bylo!
K večeru se však za frontou objevilo slunce. Já ale před tím vyfotil jinou záležitost. Od rybníka v úchvatném hávu odcházel večerní déšť…
Musí tady být nádherně!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.