Hnízdiště v Trní u Sobotky si nachystalo zajímavost, ještě že jsem se tam dnes opakovaně vydal. Krom lichého (pelichajícího) samce a rovněž dříve okroužkovaného samce (občas zpívajícího) jsem tam objevil na dubu slavíka bez kroužku. Napadlo mne, že tam nějaké to hnízdění přeci jen mohlo letos fungovat.
Do sítě se nakonec chytila samice s nažinou a to ve stavu, upozorňujícím na probíhající hnízdění. Původně jsem chtěl chytit dnes opakovaně pelichajícího slavíka (nikdy se mi to ještě nepovedlo), abych vypočítal rychlost růstu per. To se samozřejmě opět nepovedlo, přestože je lesík nevelký. Využil jsem tedy času i podnětu z nalezení nezvrásnělé nažiny u samičky a odhadl místo, kde by mohlo být hnízdo. Po nějakých starých dveřích jsem pod rozložitým dubem došel k jemnému podrostu a tam na spadlé větvi stavba byla i s mláďaty. Hnízdo si na podzim rozeberu na materiál a sečtu to. Mezi mláďaty byly zajímavé rozdíly ve věku: nejstarší – tři mladší – nejmladší.
Navíc hnízdění se zdá být pozdním, samici – tady za hranicí rozšíření – sehnal samec zřejmě náhodou. Lidé z první chalupy, kterým jsem se šel pro jistotu představit (okukovali auto v louce) uvedli, že prý „jeden“ zpíval zjara ještě „nahoře“ u lesa. Mohl to být sem na hnízdiště přemístěný onen zoufalec? Proč ne. Tady na Sobotecku slavíků zase tolik není. Směrem na Libáň pak už přibývají.
Samice měla na kůži 11 klíšťat, která jsem ji odstranil.
Mláďata při kroužkování neměla žádná. Ještě tam zajdu ke konci týdne na kontrolu a s bleskem pořídit fotky.
Připravil jsem pro srovnání jiná dvě mláďata, vyfotografovaná včera. Každé je pochopitelně odjinud. Takto mohou vypadat rozdíly v průběhu hnízdění.
