U tohoto druhu je pelichání procesem velmi tajemným. Ptáci se chovají nenápadně, prosti jakýchkoliv hlasových projevů, kolegové v Německu dokonce soudí, že některé populace z místa hnízdění docela zmizí – jak dodávají, prý „neznámo kam“. Musím přiznat, že jsem měl desítky let pocity podobné i proto jsem se na tento úkol v novém století zaměřil a setrvávám v něm dodnes. Otazníky, zásluhou stovek hodin, se zvolna vytrácejí a některé téměř narovnávají ve vykřičník.
Narozdíl od kolegů, třeba vím, že slavík opravdu může zmizet pelichat jinam (přesídlit), mám jedinečný důkaz, který je výsledkem kroužkování.
Ale také mám důkaz jiný, stejně nečekaný, který spíše ukazuje na jednu z mnoha „slavičích blamáží“, kdy ptáci k procesu zvolí polní kultury na okolí hnízdišť a dokonale tak uniknou pozornosti v místech, kde je nikdo nehledá. Teprve šťastná náhoda při využití přehrávky hlasu úzkosti, pomohla tuto záhadu osvětlit. Pelichání, které v určité fázi téměř znemožňuje dospělému slavíku létat, jej nutí hledat místa, která mají značný potravní potenciál a skýtají spolehlivý úkryt. Takovými jsou porosty řepky, hrachu, obilí, kukuřice a snad i řepy cukrovky!
Slavík tímto „nekonečným“ prostředím může doputovat od hnízdiště velmi daleko,hlavně však do míst, kde by jej ornitolog nehledal; hnízdiště-pelichaniště poblíž takovýchto prostředí se pak logicky nejen zdají, ale fakticky i jsou, zcela pustá. Zkoumal jsem porosty řepky s výskytem pelichajících slavíků, byl jsem překvapen potravní nabídkou i přehledností spodního patra tohoto sezónního mikrosvěta.
Množství ptačího trusu na zemi mezi mohutnými stvoly jasně dokládalo, že prostředí je hojně využíváno, zřejmě i jinými druhy opeřenců.
Prokazování přítomnosti pelichajících slavíků v nepřehledném prostředí pomocí hlasové provokace je zcela průlomovým zjištěním a dává této kapitole výzkumu netušené možnosti.
Slavíci obecní vymění kompletně opeření zhruba během 40-45 dnů, tedy velmi rychle. Je to i tím, že růst peří je velmi rychlý a intervaly v postupu výměny minimální.
Z oblasti slavičí rodiče odlétají ihned po završení procesu pohnízdního pelichání 5.LL, někdy v kombinaci s 1.- 2.RL. V tu dobu i zásoby tuku jsou v těle dostatečné.
