Máme vyjádření k retrapu slavíka tmavého ze Slavičího háje, z léta.
Upozornil jsem na chybu při stanovení věkové kategorie v čase kroužkování ve Skandinávii a dobře, že jsem se pro krok rozhodl. Naše centrála důkazy uchopila a přeposlala, na severu chybu uznali a zápis opravili. Ve vší vážnosti říkám: „Zachráněný výsledek“.
Nejde o žádné tužení ega, jde o rovinu, jež je k případu klíčová. K těm, kdož slavíky nestudují, napíšu velmi důležitou poznámku: U slavíka obecného i tmavého jde o velmi potřebnou věc – stanovit věkovou kategorii ptáků. Každá je velmi specifická a předurčuje v čase nejednu zákonitost. Budeme-li nepřesní, vznikne z toho guláš. Kdybychom o přehodnocení nepožádali, „pravda“ by v odstupu času byla na obou stranách a nikdo by se k události již nevracel.
Na rovinu říkám – slavík tmavý není snadný pro determinaci věku. Nepochytal jsem jich tisíce jako slavíků obecných, ale zkušenosti jsem doplnil na hnízdištích v zahraničí. I tak, anebo snad právě proto říkám – znaky některých exemplářů jsou obtížně čitelné. A zdaleka nejde jen o jarní ptáky na hnízdištích v šatě otřelém, i nový šat na odletu v létě umí kroužkovatele za určitých okolností potrápit (což ovšem nebyl diskutovaný případ).
Vše je nyní v pořádku, shoda oboustranná. A slavík? Snad jeho cesta do zimoviště, na nám neznámém úseku, trvá.
