Nevím, jak vidět návštěvnost stránky, zda je víc lidí ornitologie neznalých či těch co jsou „v obraze“. Pro všechny tedy se může hodit výklad dvou letošních výsledků z aktuálně probíhajícího odlétání slavíka tmavého ze severu k Africe, s tím, že druhý výsledek si půjčím z Moravy.
Slavíci tmaví hnízdí od Norska po Rumunsko, ve střední a západní Evropě převážně ne. Jejich zimoviště se nacházejí v jihovýchodní Africe, často hodně na jihu. Cílů dosahují ku konci roku, protože nabírají zdržení v hlavních zastávkových místech po cestě. Čas potřebný k dosažení hlavního zimoviště je tedy součtem zastávek. Na jaře při tahu opačném ji situace mírně odlišná. Ptáci spěchají hnízdit.
Česko má polohu na kontinentu takovou, že cestující slavík tmavý území protíná spíše směrem k východu. Letí totiž převážně k Nilu a Velkou příkopovou propadlinou dál a dál. Proto jsem posledně psal, že třeba v Českých Budějovicích by byl s odchyty za letních nocí dost problém. I když samozřejmě mladí ptáci, co jsou prvně sami na cestě, mohou postupovat všelijak. To platí v přírodě vždy, takovéto výjimky. Úplně vždy. Proto se jeden ze slavíků objevil také v Anglii. A i teď je ode mne nesprávně formulováno – jistě tam nebyl jediný, jediného zjistili.
Mladoboleslavsko na cestě druhu ještě s odřenýma ušima leží, což je pro mne šťastné. Uvažovat lze zejména jedince z Dánska, z Německa z oblasti Hamburku. I ze Skandinávie, a protože se nejvíc kroužkují ve Švédsku, máme tuto zem zastoupenu v databázi už sympaticky. Ano, i zástih moravský z před nedávna je švédský. A pojďme k rozdílům v pohledech na věc.
Pták chycený u Dolního Bousova letěl poprvé a letěl z jihu Švédska. Ani to nemusí být přesné. Na jihu byl chycen a okroužkován – ví se, že mladí slavíci se před vodní překážkou dokáží nějaký čas kumulovat, mohl být tedy i přicestovalý. V druhém případě se jedná o zkušenějšího jedince a z jiného místa země, označeného mimo tahový čas. Tito ptáci letí daleko svižněji, dokáží si počkat na vskutku optimální chvíli, letí později (mění na cestu opeření). Rozdíl je tedy mezi výsledky v datu zástihu u nás. Ani tady ovšem nelze generalizovat, znám ze svých záznamů adulty časnějších dat, kteří nehnízdili a proces výměny začali dřív. Dobré je rovněž podotknout, že u staršího jedince víme s jistotou příslušnost, a kdybychom uznali mladému tu samou (což je velmi pravděpodobné), máme dva švédské s dvěma směry průtahu Českem. To vnímám jako naprosto skvělé: „Křivolaký“ postup nezkušeného prvocestovatele a proti stojící „přímý“ tah ptáka se zkušeností. V odletovém termínu vyšším (má čas, netratí hledáním, postupuje s méně zastávkami).
Slavík tmavý je u nás vzácným. Kroužkovatelé zejména západní části státu jej jako vzácnost vnímat opravdu musí. My v našem Polabí máme setkání svátkem, který ovšem za správného načasování pokusu o zápis úplně tolik nepřekvapí.
Co je radostné – slavíci se po českomoravskoslezských končinách začínají konečně víc chytat a výsledky mají do databáze centrály dveře otevřeny!
