Všiml jsem si toho už několikrát. Tím, že je kotlina plochá, vidět je celá východo-západní půlkružnice obzoru. A když máme to štěstí, můžeme vidět slunce zhasínat čarokrásně.
Zimní oblouk je krátký a nízký, horizont zahoří tedy už nad městem. V létě má k večeru slunce pořádný sešup a zastaví se až za starou fabrikou, za půvabnou vodárenskou věží. Záleží také, odkud událost sledujeme. Jinak natočíme hlavu od infotabule, docela jiný obraz bude z oken maringotky. A nejkrásněji při zimní dráze působí západ z nejvyššího místa parku, za motýlí loukou. Ano, nejde o mýlku, park rozšířením vybíhá z kotliny a stoupá do prostoru „U Zvolínka“.
Pracoval jsem v louce a místy i sněžilo. Však roztávalo, u nás sníh není, zatímco vše na východ a sever je obílené. Počínaje nedalekou Šalandou. Jak krásně se liší za těchto stavů (naše) výspa Polabí od podhůří „Jizerek“. A přesně tak to umí číst slavíci, když řeší, kde budou hnízdit, a kde už určitě ne. Počasí tedy dnes: zataženo, převážně klid. Pod sněhovým mračnem ale zahořel západ a slunce se zase předvedlo. – Já nevím, často se tak děje. Jako kdyby se v dáli vědělo, že bych o podobné stál.
Poštolky schytávají hraboše v jetelině a konzumují je na sloupcích, co jsem do klikaté hranice osadil. Káně se od nich naučila mávat křídly na jednom místě ve vzduchu, působí však komicky. Nahlas jsem se ale neposmíval, aby neuletěla. Člověk je v těchto časech rád za každou společnost.
Zem vůbec není zmrzlá a žížaly jsou pod povrchem. Krtek maká též, hrabe a hrabe. Na zahrádce by vadil, tady ať si dělá, co chce. Dětem vysvětlím, až přijdou, že když je potrava v neotrávené hlíně, bude i krtek. Když pole otrávíme a bude dotačně jednodruhové v celé své ohromné rozloze, objevit se navíc může jedině smutek.
Chodím a hledám na proschlé louce květiny, co s jarem vzejdou. Některé už jsou v patních růžicích. Dávno s budoucím jarem počítají. Nikdy jsem podobné nečinil, neměl jsem příležitost. Teď chci území poznat dopodrobna. A kliku mám – jak jsem psal – chemie tu byla naposled za komunistů a to ještě omezeně. Za ten dlouhý odstup je krajina málem panenská a znát to je na každém kroku.
