Řešit budeme slavičí barvu, o které se moc neví. Objevil jsem ji v čase výzkumu pelichání dospělců před odletem. Lámalo se století a já každé prázdniny líčil do nejtmavších křoví na slavíky „v procesu“. V novém peří jsou od hlavy po záda „fialoví“.
Pořád jsem nenacházel tón pro porovnání, až dnes při štípání dřeva. Švestkové dřevo se hodí do udírny, za určitých okolností jej lze využít jako vzorník. Je-li vyschlé a potřebně letité, jádro má barvy z obrázku. Je jich celá škála a orámovat nejsprávnější nebyl problém.
Nový slavičí kabát má vůbec zajímavé prvky zavedeny. Perleťové žíhání, jakoby povoskované, i to se po hnízdění vypaří. Ještě v minulém století nikdo pořádně nevěděl, že slavík na odletu vypadá o hodně jinak, než jej znají z jarního kroužkování. A ještě výrazněji je proměna spjata s modráčkem. Posíláme je na jih v tmavých oblecích a oni pod africkým sluncem vyblednou a outfit rozzáří. Divadlo zříme nemalé.
