Starší jsou jiní, ani jim člověk nemusí listovat peřím. Docela jinak se chovají. Ať již černí, nebo rezaví. Už když člověk šmátrá pod plátnem, už tam se poznají. Jde z nich jakási rozvaha. Čekají, šetří síly na moment, kdy se z ruky pokusí osvobodit. Jednou – dvakrát, víc ne.
Letos prvně si dopřávám jejich osobností po ránu. Dříve jsem na ně nedosáhl. Jinak i odlétají, k tomu ale víc slov přidávat nebudu.
Adultní slavíci jsou jiní v peří, to už zde bylo napovězeno. Peří má jiný pokryv, jiné je na dotek.
Kudy mohli letět předešle, že jsem je dřív neokroužkoval? I jejich je teď čas, ovšem – velmi kvapí.
Nade mnou byla za konce noci tato scéna. Pořídil jsem ji, bude se hodit.
