Když jsem začínal se slavíky, snůšky jsem měřil. To už je dávno stejně, jak je vzdáleno cílené hledání hnízd. Umění se částečně s časem zapomene, ale dostal bych se zpět brzy. Třeba ovšem vědět, jak na to. Příliš času totiž v hnízdní době hledač nemá. Dostal jsem posledně otázku, zda bych uměl zařídit situaci, kdy slavík nese list při zakládání hnízda. Ano, zažil jsem takové obrazy hned několikrát.
Dnes představím dvě vajíčka, která před pár dny zbyla ve dvou slavičích hnízdech. Barvu mají olivovou. Určitá variabilita u slavičích snůšek existuje, nijak výrazná není. Některé texty zmiňují i podíl modré barvy, takovou jsem nenašel.
Tato dvě vejce jsou sobě odlišná především velikostně. Snášení je pro samičku náročná věc, naše vnímání je nastaveno nejčastěji podle domácích slepic – coby výrobce vajec na počet, ale zažil jsem slavici, kterou při snášení prvního vejce postihl infarkt. Pohled to byl zvláštní, když jsem šel kontrolovat vývoj snášení a slavík na hnízdě trčel s roztaženými křídly nehybný. Radil jsem se o tom tehdy s Jiřím Formánkem, který se ptačím snůškám výrazně věnoval a završil celé knihou. Dříve jsme příliš neuměli vstupovat do podobných ptačích intimit, ale dnes s pomocí fotopastí, mobilů či kamer, pořizujeme mnohdy až šokující výjevy. Co dovede speciální kamera, viděl jsem před pár dny na vlastní oči.
Hnízdění slavíků pomalu končí.
