Víte, kolik je v číslech pochytaných letních slavíků za tři sezóny kříženců či ptáků s podezřením na ně? Ani se neptejte, proto posledně zmíněn ten déšť.
Nebyl jsem na něco takového připravený. Vůbec jsem netušil, co může přijít s první možností v historii – chytat „přespolní“ slavíky na odletu. U nás se úspěšně kříží také ostatně byl to tento výzkum, který fenomén doložil z míst, kde dnes leží ptačí park Josefovské louky. Jak jsem si osahal klíč, věci dostaly spád. Nemyslím, že by se dva hnědé slavičí druhy křížily v minulosti méně, chyběl ten klíč. A klíčové obrázky přinese za chvíli časopis Kroužkovatel, kde se naučíme lépe pracovat s odlišovacími znaky. Zvládnout hybridní jedince v ruce přinese mnohým velikou radost z vzácného setkání, které by jinak často nebylo. Nechť s propuštěním takového nikdo nepospíchá a zamyslí se nad onou „exotikou“. Uvědomí si, jakého selhání je s odstupem času svědkem. Jak výrazně jsme společně dál s determinací chytaných slavíků. Bude-li každý, kdo na ně líčí, měřit poctivě křídlo, vzácnost na sebe upozorní. K jistotě záznamu třeba však křídla prohlížet obě! Rovněž ověřovat, zda letky již dorostly do finále, nejde-li o slavíka, pelichání teprve dokončujícího.
Viděl jsem snímky míšenců z Česka, Slovenska, Polska. Odlišování chce cvik, ale znaky poměrně drží. U kříženců přímých. Pokud byste chtěli vidět, jak vypadá (uznaný) potomek zpětného křížení (samice = jeden z druhů x samec = kříženec F1), jako zřejmě jediný specialista i takový obrázek mám. Vy si jej prohlédnout můžete nyní.
Jsem s nimi 38 let s kleštěmi, a 40 roků s dalekohledem. Přijde mi spravedlivé, že téma je čím dál lákavější. Víc a víc od sklopek přes prsty k srdci prosakuje ona závislost.
