Všechny webové stránky by teď měly ožít, míříme do finále!
U „sousedů“ už zvolna uzavírají „birdlisty“, budou se jistě ohlížet za nejvýraznějšími prožitky. I jinde se víceméně bude v této významné fázi roku bilancovat. I „slavičí stránky“ mají na co vzpomínat i tady se slavit tak trochu bude! O Silvestru projdu archiv a vyberu zajímavé momenty z výzkumu.
Teď o půlnoci naskočí na web východočeské pobočky můj silvestrovský příspěvek a od té chvíle se tak nějak samovolně všechno rozběhne.
V zahradě tady s námi žije střízlík – je to frajer, i dneska přišel s poplašným křikem zanocovat do cypřiše. Vytáčejí ho kocouři, mě taky, značkujou si to tady, jakoby to bylo jejich, vrata od kovárny smrděj, jak zmoklej cirkus! Ten střízlík není ale hrdinou sám, chvilku před tím přilétli na modřín mlynaříci. Jsou zhruba stejně „těžcí“ a také se mají teď co ohánět. Dodávají mi tito opeření přátelé velkou sílu, narozdíl ode mne ani nemají v kvartýru vytopeno a špajz narvaný, jako my tady. Jsou ale v pohodě i s tím střízlíčkem! Měl jsem o něj strach a dnešní noc, jak na ni koukám, nebude lehčí. Když už i krahujci mají břicha jako žebřiny, to je co říct! Dva nám tady teď přibyli, pro jednoho jsme jeli do Lhotic a druhý se praštil o sklo na konci ulice. Ten to „rozdýchal“ a uletěl, ten první se převozu do nemocnice nedočkal. Mohl se svézt s ježkem, kterého chytil v Bousově pes. Ježeček si v hotelu na jaro rád počká.
Kolem silnic posedávají hýlové, od podzimu se tu drží káně rousné, jsou nejmíň dvě. Jen sovy letos tak nějak nejsou.
Budeme muset opravit březnové příspěvky, zjistil jsem, že se vymazaly některé fotky. Za to se omlouvám a v mezích možností snad brzy doplním. Tak v noci na www.vcpcso.cz ahoj.
