Na palubě ČSO

Žádné komentáře u textu s názvem Na palubě ČSO

Komu se bude chtít, přistupte v podvečer čtrnáctého. Míchám téma pro všechny, snad pobaví, poučí, potěší. Vnímám vystoupení jako jednu z mála příležitostí roku a nouze nebude o nic. Dle schématu chystám kvízy, odpovím na otázky (některé jak nahlížím průběžně ani snad otázkami nejsou) a čtyřicetileté hledání v křovinách uvedu v barvách. Abych ornitologickou společnost nenechal v užívání zkratek samotnou, mám též jednu a v pořadu jí připneme křídla. Na nich stanete hledači záhad, jak to mám já, a zažijete Dobrodružství poznávání, jak slyšet bývalo od Mileny Lukavské na rozhlase z PERISKOPu pro mládež. Přijdete k jednomu z řetězových objevů, který doneska nikdo neví.

Věřím, že slavíkům společně prospějeme.

Všem pro pohodu dne – obraz se jmenuje: Tichý přechod přes vodu.

Vzácným krajem ve vzácný den

Žádné komentáře u textu s názvem Vzácným krajem ve vzácný den

Nejprve k nadpisu.

Krajina od Humprechtu k Jizeře je pro mne nejvzácnější, mohl jsem možná užít až tento superlativ. Většinu o přírodě co v hlavě mám, je dílo její. Je skromná i v tom mne pozoruje, abych snad sebevědomí své nepřepálil. Vždyť tolik je otázek přede mnou, na které řešení nemám! A vzácný den? Vstoupilo jaro, a třebaže zatím nic nepředvedlo, uvádí v roce čas ze všech nejdůležitější.

Pokračovat ve čtení „Vzácným krajem ve vzácný den“

Zlaťák

Žádné komentáře u textu s názvem Zlaťák

Uznávám, není léto jak na obrázku. Pro současnou tvář Slavičího háje platí tedy snímky následující, ale já chci představit zvířátko, které má u mne veliké oko. Emberiza citrinella – to je on. Byl totiž prvním, koho jsem tenkrát, když skončila jahodová ekofarma, potkal. Seděl na větvi a díval se kolem. A drží se území dál, přes zimu i teď v příjaří.

Pokračovat ve čtení „Zlaťák“