Jsou podobně hnědí, podobně nastavení. Slavík obecný a tmavý – rákosník obecný a zpěvný. Který táhne do Afriky hluboko, má delší křídlo. To platí a je to příjemné zjištění. Pak jich je hromádka, co neplatí vůbec – a pak jsou ta, která platí někdy. Napsaným se ornitologie stává napínavou, poučnou.
Podívejte se třeba na toto ranní křídlo migrujícího slavíka.
Je z těch, co ptáka vede Afrikou daleko. Kdybych přihodil jiná ze včerejška, předvčerejška a třeba z předneděle od stejného druhu, budou všelijak různá. Na mysli mám nyní vztah vrcholů letek špičky křídla. Je potřeba poctivě říct, že obrázek je z mladého slavíka tmavého, kde o příštím podletí se mnohé může přenastavit v odchylce menší, větší, až zásadní. Kdo se v slavičích křídlech probírá, ví, že poměr druhé letky z primární řady ke čtvrté, se v písemnostech uvádí jiný. A kdo si stav zapisuje či fotí, ví, že takových případů je dost. Co nám to chce říct? Hledejme každý co možná nejvíc a shromažďujme ten živý materiál neustále. Jednou budem dál..
