KNĚŽMOST 1468 – 2018
Výročí je významu sice lokálního, ale pořádně kulaté! Letos uběhlo 550 let od vypálení Kněžmostu.
Obraz zkázy z knihy Archeologie Českého ráje jsem si překreslil v násobné velikosti na zeď interiéru kovárny. Je nad lavicí v místě, kde oknem vidím ven na jezírko. Černé oharky, jež jsou součástí bohatých nálezů, mohou patřit – jak ohništím, tak ale právě i osadě, tehdy zapálené.
Ne, že bych si nedokázal atmosféru vybavit, radši ale nahlédněme do textu knihy, kde Jiří Waldhauser přibližuje ten neblahý čas. Křižáci ze Slezska při svém válečném tažení proti králi Jiřímu z Poděbrad se dívají z vrchu Hrádek dolů ke Kněžmostce na vyrabovaný hořící Kněžmost. Jejich řádění zastavil až Jindřich Kruhlata v bitvě u Turnova s využitím lsti, kdy na utábořené vojsko nechal protrhnout rybniční hráze. Literární prameny upozorňují i na rytiny letopočtů ve skalách, jež jsou dávány do souvislostí s těžkými časy a ilustrují místa ústupu obyvatelstva.
Ať už to bylo jakkoli a hledačům pravdy se více či méně podařilo časy navodit, jisté je to, co říkám s velikou chutí lidem při setkáních nad ptactvem jaksi navíc ke slavičí krajině – Kněžmostskem šly časy kroky opravdu výraznými a každý metr země vám chce něco říct!
Dovětek:
Mým světem je peří a historii tolik nerozumím. Přesto mne fascinuje podobně, i proto vzešla na poslední chvíli tato připomínka.
Za materiály/obrazy děkuji Jiřímu, daroval mi je tehdy po skončené výstavě.
A ještě výseč z korespondence jiné, vztahující se k naší dřevěné stavbě pod hladinou –
…Jsme někde mezi 1412 a 1640, takže sice ne latén, ale na samé hranici novověku…
Docela zajímavé srovnání to nabízí, nemyslíte?
