Slunečné dny a roční doba, dobré místo a ptačí potenciál přírody. To stačí k zážitku, který je silný.
Protože louky i pole po kukuřici jsou sklizeny, nabízí se šance pro migrující luňáky červené. Komín teplého vzduchu vytváří i „náš“ kopec u parku, a tak je o divadlo postaráno. Kryt lesní oplocenkou, sleduji defilé krásy a elegance. Věčného putování za přežitím. Sleduji život ve výkonu služby. Zastavil jsem práci, příliš dřiny to nedalo. Opravuji plot, co srnec poškodil.
Dravci dlouho nevydrží, nechají se vynést výtahem vysoko a odlétají pryč. Trvá to už několik dní, vlastně všechny ty se sluncem a teplem. Zůstanou jen místní poštolky a slídivý krahujec. Babí čas, jak má být. S motýly, květinami, plány do budoucna. Vedle o louce se nedá říct, že by dokvétala. Kdo vymyslel ten režim sečení, musel mít pod čepicí. Vím, kdo to byl. Krmiči s kárkou a kosami, co na trávu doma čekala hospodářská havěť. Vysekávali okénka, co se na vozík vešlo, každý den dál a dál. Tak vzniklo šachovnicové sečení květnatých luk. My jsme trávu nikomu sežrat nedali, i když za ni platíme daň. Hmota se odváží z povrchu jinam.
Vedu polemiku, zda si dnes vzít s sebou síť, nebo sklopky. Ptactva putuje prostředím dost, jakmile sobě ovšem natáhnu, nic neudělám pro nutné kontrolování. Za zkoušku by to však stálo. Mé ruce sledují červenky, moc dobře o nich v křovině vím. Stačilo by v zemi nalíčit. Jsem kroužkovatel, kroky by důvod měly. A pořádně si případný úspěch užít, protože času je nyní už na určování opravdu hodně. Od slunce nástupu, po jeho západ naproti. V krajině dlouhých stínů.
Byli jsme vhodit hlas pro politika, co točil volební materiál v našem parku. Tak uvidíme. Na jeho síti byste to našli. Už to je ale pořádných dní. Dívali jsme se, vyšlo to pro Slavičí háj docela reklamově.
Dny utíkají.. Radou pro dnešek by mohlo stát: „Zpomalte kroky, ať vidíte dost!. A pak si nalévejte, jak u stolu, kde se neplatí“.
